Revmatoidní artritida a bolest

Co je artritida

Revmatoidní artritida je chronické, systémové, zánětlivé onemocnění pojivové tkáně, postihující synoviální membránu s následným rozvojem zánětu kloubu a mimokloubními příznaky.

Řadí se k systémovým autoimunitním onemocněním. Vyskytuje se prakticky na celém světě. V České republice je revmatoidní artritidou postiženo okolo 100 000 lidí (1). Onemocnění zkracuje život člověka až o 10 let. 

Pro revmatoidní artritidu je charakteristický trvalý zánět kloubů, který za delší dobu způsobuje nenávratné kloubní poškození. Dochází k zanícení kloubní výstelky jednoho nebo více kloubů, a to způsobuje bolest, otok a kloubní ztuhlost. Na začátku postihuje otok jenom měkké tkáně a uvnitř kloubu se může udělat tekutina (tzv. kloubní výpotek). Ztuhlost kloubů může trvat hodinu nebo dvě, ale u těžkých případů trvá po celý den. Zánět postupuje až na kloubní pouzdro, jehož úkolem je chránit a zvláčňovat šlachy spojující kosti kloubů se svaly, které kloubem pohybují. V době vzestupu a růstu onemocnění zánět trvá a vede zpravidla k nenávratnému poškození kloubů. Čím větší zánět, tím větší kloubní poškození. Při kloubním postižení vznikají kostní výrůstky a kloub začne selhávat. Také zeslábnou svaly, a to buď z nedostatku činnosti a také částečně v důsledku celkového zánětu v těle. Projevy revmatoidní artritidy se většinou rozvíjejí pomalu.

Na začátku občasné bolesti a otoky jen některých klubů, zvýšená únava, teplota a nechutenství. Tyto příznaky se pomalu a postupně zhoršují, až si to jedinec uvědomí, že jeho klouby nejsou v pořádku. Nejprve jsou často postiženy klouby zápěstí, klouby na prstech rukou a nohou.

Mezi hlavní příznaky, dle kterých poznáme revmatoidní artritidu, patří bolest, ztuhlost, zánět a otok, ztráta funkce, poškození kloubů a celková únava. Vždy je ale nejmarkantnější bolest kloubů při pohybu i v klidu. Nemocní artritidou navštěvují lékaře, kteří jim předepisují léky na bolest. Každý jedinec vnímá bolest u artritidy jinak. Někteří jedinci vykonávají běžné denní činnosti jen s největším úsilím. U druhých mohou být bolesti tak silné, že nejsou schopni vykonávat běžné činnosti vůbec. Dlouhotrvající bolest u revmatoidní artritidy způsobuje těmto lidem tělesné, duševní a sociální útrapy. (1)

Terapie?

Prostředky k úplnému vyléčení revmatoidní artritidy nejsou zatím k dispozici, léčba se proto opírá o prostředky zabraňující rozvoji nevratných změn. Základem je včasné stanovení diagnózy a komplexnost celé léčby. Léčba se provádí léky s převažující protibolestivou složkou (diclofenac, ibuprofen) antimalarika, nesteroidní antirevmatika s pouhou podpůrnou funkcí, soli zlata, sulfasalazin, cytostatika, kortikoidy). Fyzikální léčba zahrnuje rehabilitační a režimová opatření včetně lázeňské léčby, pohybovou terapii, poslední možností je případně chirurgické řešení.

Hlavním cílem léčby je navodit vymizení příznaků (remise). Pokud není možné remisi navodit, pak je cílem utlumit zánět, zmírnit bolesti, zachovat funkci kloubu, zlepšit kvalitu života a zachovat práceschopnost (2). 

Potravinové doplňky

Lidé s artritidou potřebují vyváženou stravu. Doporučuje se strava bohatá na ryby, a to bílé i tučné, nízkotučné potraviny, čerstvé ovoce a zelenina. Revmatoidní artritida vyvolává často svalovou slabost a hubnutí, někdy i celkovou únavu a ztrátu chuti k jídlu. Potom je třeba jíst častěji menší porce jídla bohatého na bílkoviny, aby tělo získalo potřebné množství bílkovin. Stejně důležité je dodávat organismu vícenenasycené esenciální mastné (3) kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) z tuku mořských ryb. Patří k nim i kyselina gama-linolenová (GLA) z oleje pupalky dvouleté, brutnáku lékařského a z oleje ze semen černého rybízu. Významným zdrojem nenasycených mastných kyselin je také lněný olej.

Podstatou podpůrných a regenerativních přípravků je glukosamin, chondroitin a MSM. Například chondroitin ovlivňuje produkci kloubního mazu a výstavbu chrupavky a také zvyšuje pružnost chrupavky a pomáhá tlumit zánět u revmatoidní artritidy. Většinou se jedná o kombinaci více účinných složek, která je ještě doplněna o vápník, fosfor, hořčík, bor, selen, mangan, vitamin C, vitamin E a biotin. 

Lidé trpící artritickými onemocněními mají nízkou hladinu kyseliny pantothenové, (vitaminu B5), proto by měli konzumovat potraviny, které jsou jeho zdrojem. Mezi ně patří například telecí játra, burské ořechy, sezamová semínka, pekanové ořechy, vlašské ořechy, avokádo, jablka, sušené meruňky a fíky. Také měď má velký význam na zánět v těle. Snižuje teplotu a otoky a také zlepšuje pohyblivost kloubů. Dobrým zdrojem mědi jsou například slunečnicová semínka, celozrnný chléb a švestky (4).

Přírodní léčiva a potravinové doplňky se vyrábí z přírodních zdrojů, ale zatím nejsou tak kontrolovány jako léky.

Pupalkový olej působí blahodárně proti ranní ztuhlosti a citlivosti kloubů a má protizánětlivé účinky. Z rostlinné medicíny, které prošly odborným výzkumem, působí proti revmatoidní artritidě např. přípravek z kůry jihoamerické liány Vilcacora zvaná kočičí dráp, hlízy suchomilné rostliny pouště Kalahari Harpagofyt ležatý neboli čertův spár, smůla z indického stromku Boswelie, zázvor, kajenský pepř, kurkuma. Kromě exotických rostlin máme k dispozici domácí byliny: kostival lékařský a lopuch větší. Většinou se používají k potlačení zánětu a bolesti chronicky nemocných s revmatoidní artritidou. Také pomocí homeopatických léčiv dochází k úlevě od bolesti u artritidy, zmírňující ranní ztuhlost kloubů a pomáhají na horké, zduřelé a bolestivé klouby (3).

Ve vztahu k onemocnění pohybového aparátu je vhodné zmínit o kolagenu a želatině. 

Kolagen je svou podstatou součást chrupavčité tkáně. Pokud by byl konzumován bez poškození vařením, částečně by příznivě působil na pohyblivost a zdraví kloubů. Trávicí enzymy žaludku kolagen rozloží na aminokyseliny a ostatní složky, které přes střevní stěnu mohou být resorbovány do krevního oběhu. Tím se dostávají do pozice stavebních prvků či materiálu, který může, ale nemusí být použit zrovna na regeneraci chrupavky. Z pozice pomyslného nákupčího stavebního materiálu nebo úsekových vedoucích látkové výměny pro náš organizmus mohou být žádoucí a také použity někde zcela jinde. 

Konzumace želatiny je mezi lidmi rozšířená jako nejznámější doplněk pro pomoc při bolestech kloubů. Želatina je pojivová bílkovina, směs peptidů s vysokým zastoupením aminokyselin hydroxyprolinu, hydroxylyzinu a argininu. Tyto aminokyseliny společně s esenciálními AK s DL-methioninem a L-cystinem obsahujícím síru jsou důležitou částí výchozího materiálu pro tvorbu kolagenu v chrupavce. Tepelná úprava ale želatiny a kolageny nativního živočišného původu podstatně narušuje (denaturuje) a jejich cenné složky pak už nepůsobí jako účinný komplex, ale jsou látkovou výměnou využívány v celé šíři potřeb organizmu bez výrazného prospěchu k regeneraci kloubů. Jinými slovy, vařené chrupavky nám s artrózou nepomohou, byť to pověra zatvrzele opakuje. 

Získávají se kyselou či alkalickou hydrolýzou živočišných kolagenních látek, ale nejúčinnější je hydrolyzát získaný biochemickým postupem s využitím enzymů. Tato forma je šetrně resorbována z trávicího ústrojí do krevního oběhu a dále využita ve prospěch chrupavčitých tkání. 

Dlouhodobý a vyvážený přísun těchto komplexů, včetně využitelné formy síry vytváří zdroje, které napomáhají k fyziologické regeneraci chrupavky, což podporuje stabilitu a odolnost chrupavčitých tkání vůči mechanickému zatížení. Klinické studie tento fakt potvrdily.

Získávají se kyselou či alkalickou hydrolýzou, ale nejúčinnější je hydrolyzát živočišných kolagenních látek získaný biochemickým postupem s využitím enzymů. Tato forma je šetrně resorbována z trávicího ústrojí do krevního oběhu a dále využita ve prospěch chrupavčitých tkání. 

http://www.pharmanews.cz/clanek/kolagen-jaky-je-skutecny-prinos-pro-zdravi-kloubu/

Zdroje

1. VENCOVSKÝ, Jiří. Autoimunitní systémová onemocnění: minimum pro praxi. Vyd. 1. Praha: Triton, 1998, 136 s. ISBN 80-85875-97-7
2. PAVELKA, K. - ROVENSKÝ, J. Klinická revmatologie. 1. vyd. Praha : Galén, 2003. 952 s. ISBN 80-7262-174-2
3. BIRD, H. – GREEN, C. – HAMER, A. – HAMMOND, A. – HARKESS, J. – HURLEY, M. – JEFFERSON, P. – PATTISON, D. – SCOTT, D. L. Artritida. Zlepšete si zdraví, ulevte svým bolestem a žijte naplno. Překlad Hrnčíř E. 1. vyd. Praha: Slovart, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7391-007-5  
4. URSELLOVÁ, Amanda. Vitamíny a minerály. Vyd. 1. Bratislava: NOXI, 2004, 128  s. ISBN 8089179002
5. STRÁNSKÝ, M. - HRUDKOVÁ, A. - PERLÍN, C. Želatina a artrózy. Výživa a potraviny 1998, 53, 5

O autorovi

Ing. Luděk Jansa DBA, LL.M.

Luděk Jansa vystudoval obor Chemie a analýza potravin na University of Technology v Sydney. Získal titul Ing. v oboru Chemie a technologie potravin na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je jednatelem ve společnosti LifeSUN s.r.o. V minulosti...